Sociální kontext ukázky

Ústava z roku 1960

Ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava československé socialistické republiky, nahradil 11. července 1960 dosavadní ústavu z 9. května 1948. V souvislosti s vydáním nové ústavy bývají zmiňovány dvě skutečnosti uvedené na začátku a v závěru jejího textu:

• téma dobudování socialismu (rovina deklarace): „Vstoupili jsme do nového období našich dějin a jsme odhodláni jít dále k novým, ještě vyšším cílům. Dovršujíce socialistickou výstavbu, přecházíme k budování socialistické společnosti a shromažďujeme síly pro přechod ke komunismu,“ (úvodní prohlášení);

• téma změny vzhledu státního znaku (rovina estetizace): „Státní znak Československé socialistické republiky tvoří červený štít tvaru husitské pavézy s pěticípou hvězdou v horní části, na kterém je bílý dvouocasý lev nesoucí na hrudi červený štítek s modrou siluetou Kriváně a vatrou zlaté barvy. Kresba znaku je zlatá,“ (čl 110).

Lidská práva v socialistické ústavě

Druhá hlava ústavy z roku 1960 se věnuje právům a povinnostem občanů, přičemž je definuje takto: „Ve společnosti pracujících, ve které je odstraněno vykořisťování člověka člověkem, jsou rozvoj a zájmy každého jejího příslušníka v souladu s rozvojem a zájmy celé společnosti. Práva, svobody a povinnosti občanů slouží tedy svobodnému, všestrannému rozvoji a uplatnění osobnosti občanů a zároveň upevnění a rozvoji socialistické společnosti; s jejím rozvojem se dále rozšiřují a prohlubují,“ (čl. 19). Zájem společnosti (kolektivu) tak omezuje výkon individuálních lidských práv, a proto v následném výčtu práv chybí svoboda svědomí. Základní právo se tak stalo v socialistickém zákonodárství základním právem pouze tehdy, pokud se protínalo se zájmy společnosti.

Některá práva vycházejí z charakteru státu (právo na práci, čl. 19), jiná reflektují sociální péči státu (právo na zdravotní péči, čl. 23). Ústava obsahuje také práva existující v ČSSR pouze de iure a nikoli de facto - např. svoboda projevu včetně svobody slova a tisku (čl. 23) stojí v přímém rozporu s realitou cenzury, svoboda vyznání (čl. 32) stojí v přímém rozporu s realitou omezování činnosti římskokatolické církve a dalších církevních společností.

Obraz lidských práv v ČSSR na konci 80. let – propagandistický dokument

Projekt přestavby a následný posun v mezinárodních vztazích (USA, SSSR) se odrazil i ve snahách československého státu legitimizovat socialistické uspořádání novým způsobem. Posun v rétorice lze dobře sledovat na proměně postojů ke konceptu lidských práv. Dokument z roku 1987 nehovoří vypjatým způsobem o vizích budoucí podoby života v komunistické společnosti, nýbrž předkládá líbivý obraz (1) současné, (2) spokojené, (3) socialistické společnosti. Film někdy pracuje s odkazy na drobné změny, jež je potřeba v krátkodobém horizontu vykonat, ale centrální linie ukazuje pozitivní výdobytky dostupné všem občanům.

---

Didaktický proces a jeho cíle

---

Instrukce

Úvod

Učitel přečte bez uvedení zdroje (1) vybrané pasáže z Všeobecné deklarace lidských práv (1948) a (2) Ústavy československé socialistické republiky (1960). Pokud chce uvedené ukázky začlenit do širšího kontextu a zohlednit vývoj konceptu lidských práv v československém zákonodárství, může využít přiložený článek Elišky Wagnerové.

Ukázka z dokumentu

Po shlédnutí ukázky mají studenti popsat její obsah, případně odpovědět na otázku účelu (zaměření) dokumentu. Učitel pak uvede zdroje pasáží citovaných na začátku hodiny a osvětlí situaci v ČSSR s ohledem na dodržování lidských práv.

Analýza dokumentu

Po seznámení s bližším kontextem (ústava, rozdílnost ve výkonu lidských práv) učitel promítne ukázku znovu a poté moderuje diskusi, při níž mají studenti analyzovat využití konkrétních sociálních jistot pro konstruování obrazu socialistické společnosti konce 80. let. Na závěr učitel poukáže na vzdálenější kontext dokumentu (přestavba) a vrátí se k ideologickému účelu dokumentu: konstruovat obraz: (1) současné, (2) spokojené, (3) socialistické společnosti v ČSSR.

Možné doplnění

V případě dostatku času je možno ukázku srovnat s propagandistickými snímky z 50. let. Tato komparace zvýrazní rozdíly v užité rétorice a motivech, které mají konstruovat pozitivní obraz socialistické společnosti. Zde spokojenost, sociální smír, stabilita, tam důraz na utopické vize, budování socialistické společnosti a třídní boj (obrazy války, třídního nepřítele apod.).

---

Otázky a tipy

Jaký dokument je zobrazen na začátku ukázky? Proč je v anglickém jazyce?
Jak ukazuje dokument život v ČSSR? Proč autoři zvolili právě tento způsob sdělení? V jakém vztahu jsou prvky obsažené ve dokumentárním filmu k prvkům obsaženým v dokumentu na začátku ukázky (např. rozvedení, návaznost, mimoběžnost)?
Jak byste na základě ukázky vysvětlili sousloví "kulturnost bydlení"?
V dokumentu jsou otevřeně i v podtextu přítomny hodnoty a jistoty socialistické společnosti. Dokážete některé vyjmenovat, případně stanovit jejich důležitost?

---

Ukázka 1

---