Stráž na hraniciPublikoval Michal Kurz
Společenský kontext
Dne 23. září 1938 byla v Československu v reakci na stupňující se tlak nacistického Německa vyhlášena všeobecná mobilizace, přijatá většinou československého obyvatelstva s odhodláním bránit stát a jeho územní celistvost proti snahám o odtržení pohraničních oblastí, osídlených většinově německým obyvatelstvem. K obraně však vlivem dalšího mezinárodně politického vývoje nedošlo. Mnichovská dohoda z 30. září 1938 zbavila české země jejich historických hranic, podstatné části území a tím i obranyschopnosti.
Roku 1951 byl v Československu přijat Zákon o ochraně státních hranic. Současně s ním byla zřízena Pohraniční stráž, jejíž jednotky tvořili především vojáci základní služby, v menším počtu i vojáci z povolání. Jejich úkolem bylo bránit nepovoleným přechodům státní hranice a kontrolovat několikakilometrové tzv. hraniční pásmo, které bylo běžným občanům ČS(S)R nepřístupné. Hranice byla po celé období let 1951 – 1989 uzavřena, přísně střežena a zajištěna několika liniemi plotů, zčásti nabitých elektrickým proudem a doplněných zátarasy, strážními věžemi a ostnatým drátem. Možnosti pohybu osob přes hranici byly striktně omezeny. Hlavním cílem těchto opatření byla snaha komunistického režimu zabránit emigraci československých občanů na Západ; oficiální výklad je ovšem naopak prezentoval jako ochranu státu před západními agenty a nepřáteli socialismu. Západní hranice ČS(S)R s Rakouskem a Spolkovou republikou Německo byla zároveň hranicí mezi dvěma mocenskými bloky tehdejší Evropy, západním (demokratickým) a východním (socialistickým). Pokusy jednotlivců i skupin o přechod hranice si během období trvání komunistického režimu v ČS(S)R vyžádaly řadu obětí. Systém zábran začal být odstraňován koncem roku 1989, o rok později byla zrušena i Pohraniční stráž. Roku 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie a stala se zároveň součástí tzv. Schengenského prostoru, což v praxi přineslo zrušení hraničních kontrol a možnost volného pohybu občanů ČR v rámci většiny zemí EU.
Termín „psohlavci“ byl v češtině od 16. století užíván jako hanlivé označení pro neřádně se chovající osoby, rebely apod. Až Alois Jirásek ve svém románu z let 1883-1884 z něj učinil ryze pozitivní termín a symbol statečnosti Chodů. Malíř Mikoláš Aleš ve stejné době vytvořil svými ilustracemi určitý archetyp Chodů a opatřil je typickými symboly, mezi něž zařadil také psa, který je na stráži doprovází, a prapor s psí hlavou. Na tento stereotyp účelově navázala od 50. let komunistická propaganda: Pohraniční stráž se hlásila k domnělé tradici chodských strážců mj. užíváním psí hlavy na výložkách uniforem. Tímto odkazem mělo být dobové uzavření hranic a jejich přísná ostraha prezentovány jako pouhé přirozené pokračování historických tradic a nezbytné opatření. Úloha pohraničníků se však od úlohy někdejších Chodů ve středověku a raném novověku (zabezpečení obchodních stezek, dohled nad výběrem cel a poplatků) zásadně odlišovala.
Didaktický proces a jeho cíle
Rozumět
Žáci by měli být schopni reflektovat téma státní hranice v historické perspektivě – tj. význam pevného vymezení státního území v minulosti a jeho roli v současné době, ovlivněnou existencí Evropské unie a Schengenského prostoru. Za pomoci doplňujících otázek by si měli uvědomit symbolický aspekt hranice: prostor mezi „námi“ a „jimi“, ochranný/ochraňovaný prvek oddělující dva „světy“. Žáci by se měli seznámit s podstatou a smyslem ostrahy hranic v období komunistického režimu: jaký byl účel těchto drastických opatření, co si představit pod pojmem "železná opona". Prezentování dvou momentů z čsl. moderních dějin, v nichž byla hranice velmi silně vnímána, a srovnání se současným stavem by je pak mělo vést k důkladnějšímu přemýšlení nad tím, nakolik i v dnešním světě hranice funguje jako prvek oddělování a jaký může být vztah lidí na obou jejích stranách (nepřátelé x sousedé).
Instrukce
Koncept záměrně spojuje několik témat a časových rovin – v obecné rovině může pomoci upevnit v mysli žáků určité „vědomí souvislostí“ a vyhnout se nežádoucí prezentaci dějin jako sledu po sobě jdoucích, do sebe uzavřených a vzájemně nepropojených období. Tématické „řetězení“ zároveň umožňuje v závislosti na časových možnostech a preferencích učitele vyzdvihnout v rámci hodiny pouze některé z nabízených aspektů.
Komparaci obou snímků je vhodné uplatnit v rámci výuky období komunistického režimu a jeho charakteristických rysů (tj. žáci již byli seznámeni s tématy Mnichova i nástupu komunistů k moci).
Promítneme oba snímky a k jejich vzájemné komparaci klademe žákům doplňující otázky. V diskuzi se snažíme využít jejich dosavadních znalostí.
Po zodpovězení otázky č. 4 doplníme ke snímkům jejich dataci (první snímek – rok 1938, druhý snímek – kolem roku 1975).
Při zodpovídání otázek č. 5 a 6 je možné žákům formou krátkých doplňujících komentářů nastínit historické souvislosti, resp. vést žáky tak, aby si snímky sami propojili s již probranou látkou. Jako výrazné prvky mohou vystoupit jednak trauma Mnichovské dohody (ztráta hranice jako ztráta jistot), jednak existence Pohraniční stráže v době před r. 1989 (která bude perspektivou dnešních středoškoláků patrně vnímána jako sama o sobě kuriózní).
Pokud budou žáci při rozboru druhého snímku (pohraničník) výrazněji reflektovat figuru psa, je možné promítnout k analýze a srovnání i třetí snímek (kresba M. Alše) a vést téma hranice ještě hlouběji do minulosti odkazem na téma Chodů-Psohlavců (které s tématem Pohraniční stráže souvisí skrze sdílený symbol psa). I zde se nabízí řada otázek, z nichž některé mohou přinést v rámci diskuze sami žáci (proč pes? jak se středověká hranice lišila od té ve 20. století či od té dnešní?)
Otázky a tipy
1. Popište a porovnejte oba snímky – co mají společného a v čem se liší? (hlavní postava, pes, odlišný typ média – plakát x fotografie)
2. Kde se dané výjevy odehrávají?
3. Je na obrázcích hranice patrná, popř. co by ji mohlo znázorňovat?
4. Proč postavy drží „stráž na hranici“? Co stráží a proti komu? Nepřítele na obrázcích nevidíme => Kdo jím je/má být?
5. Proti komu myslíte, že bylo třeba „strážit“ státní hranici v roce 1938 a proti komu v roce 1975?
6. Proč byly dané snímky (resp. plakát a fotografie) vytvořeny, jakému účelu mohly sloužit?
Obecnější otázky k tématu vnímání hranice jako takové (může se lišit u žáků na škole v pohraničních regionech a ve vnitrozemí):
7. Jak je/může být státní hranice dnešní ČR vyznačena, podle čeho ji „v terénu“ poznáte?
8. Myslíte, že hranice států jsou důležité i v dnešní době, popř. proč? Co pro vás znamenají, vnímáte je nějak? Jakou funkci dnes plní? Koho nebo co oddělují? Mohou i spojovat? Je potřeba je i dnes „strážit“, popř. proti komu?
Diskuzi je možné vést i směrem k aktuálním příkladům: hranice Severní - Jižní Korea, Izrael - Palestina, USA - Mexiko, EU - nečlenské země apod.
Zdroj
1) Plakát „Stráž na hranici“, 1938 – Projekt Mobilisace 1938, http://www.mobilisace1938.cz/.
2) Fotografie pohraničníka, 70. léta – kniha „Stalo se na hranicích. Příběhy ochránců hranic v období studené války 1945-1990″, Praha 2005.
3) Ilustrace Mikoláše Alše k románu Aloise Jiráska „Psohlavci“, 1883 – kniha „České dějiny v díle Mikoláše Alše“, Praha 1952.