Hospodářské krizePublikoval Martin Babička
Společenský kontext
Fotografie byla pořízena v roce 1937 během povodní na řece Ohio (Great Ohio River Flood), přesto se prosadila jako ikonický výjev pro období Velké hospodářské krize. Diskuze vyvolával kontrast mezi černochy, kteří stojí frontu (domnělý důsledek hospodářské krize), a šťastnými, bohatými bělochy na plakátě. Plakát na fotce byl součástí kampaně amerického svazu průmyslníků (National Association of Manufacturers), který se snažil propagovat vysoký životní standard Američanů. Kampaň reagovala na odborářské hnutí a politiku New Deal. Na druhém obrazu je vidět titulní strana brožury, kterou NAM vydávala v rámci své kampaně. Poslední fotografie zachycuje protestující hnutí Occupy Wall Street na newyorském Times Square v roce 2012.
Didaktický proces a jeho cíle
Aplikovat
Hlavní didaktický cíl zde představuje aplikace dějepisného poznání na současnost. Aktualizaci historické látky umožní srovnání hospodářské krize 30. let (Great Depression) s finanční krizí z počátku 21. století (Great Recession), která se vyhrotila v letech 2007-2008. Student porozumí postavení různých sociálních skupin a vrstev v tehdejších Spojených státech, vnímá různé reakce na Velkou hospodářskou krizi a její dopady na společnost. Prostřednictvím srovnání se současností tyto znalosti aplikuje. Zapamatuje si pojmy jako hospodářská krize, odbory nebo sociální stát, které pak aplikuje při komparaci obou situací. Obě fotografie student detailně analyzuje a návazně s pomocí učitele zasadí do kontextu a pak je porovná. Analýzou odhalí rozpor mezi původem fotografie a její následnou rekontextualizací. Obdobně reflektuje posuny, k nimž došlo díky přesazení plakátu do nového kontextu. Student rozvíjí kritický odstup od obrazu, bude rozumět možnostem, jak lze fotografií či plakátem manipulovat. Druhou tématickou rovinu v práci s těmito prameny tak představuje důraz na medialitu: jaká je role plakátů či písma vůbec ve veřejném prostoru? Student porozumí tomu, jakým způsobem plakát funguje ve veřejném prostoru, jak se může podílet na komunikaci nejen politických témat.
Instrukce
Fotografie lze podle technických možností buď promítnout celé třídě, nebo vytvořit pracovní listy (ačkoliv je lepší neodhalovat svůj záměr tím, že žáci uvidí všechny prameny najednou). Promítněte první klíčovou fotografii. Vyberte si otázky ze seznamu. Původ fotografie odhalte až ke konci diskuze. Poté můžete promítnout další plakáty od NAM a využít je k hlubší analýze prostředků, které slouží k přesvědčování publika. Plakáty však mohou posloužit alespoň pro ilustraci, případně je lze vynechat, záleží na konkrétních didaktických cílech. Můžete třídu rozdělit do skupin tak, aby každá měla k analýze jeden plakát a ve skupině rozebrala kladené otázky. Po společné diskuzi nad plakáty promítněte třetí fotografii (Occupy Wall Street). Tento krok lze také vynechat, nedojde pak ale k naplnění hlavního didaktického cíle, jímž je aplikace dějepisného poznání na současnost. Při porovnávání ideálně promítněte první a třetí obraz vedle sebe. Téma můžete rozšířit mimo hodinu zadáním domácí práce (viz otázky a tipy).
Otázky a tipy
Některé otázky lze vynechat (záleží na tom, kam chce vyučující hodinu dovést). Fotografie nabízejí mnoho možností, kam diskuzi směřovat, které téma zdůraznit. Otázky jsou rozděleny podle toho, k jakému pramenu patří (viz instrukce).
OBRAZ 1 - Poznámka: Původ fotografie je vhodné odhalit až na závěr práce s pramenem.
1) Jak na vás fotografie na první pohled působí? Co říká o dopadech Velké hospodářské krize?
2) Co vidíte na plakátu?
3) Kdo je tvůrcem plakátu? O čem se nás snaží přesvědčit?
4) Srovnejte situaci na ulici a na plakátu.
5) Změní se smysl plakátu, když je součástí této fotky?
6) O čem se nás snaží přesvědčit autor fotografie?
5) Můžeme fotografii důvěřovat více než plakátu?
6) Mohli bychom podobnou fotku pořídit i dnes? Jsou dopady hospodářských krizí srovnatelné?
Učitel odhaluje původ fotky.
7) Proč na nás fotka působila tak důvěryhodně? Jak se změnilo její vyznění po zasazení do kontextu?
OBRAZ 2
1) Porovnejte jednotlivé plakáty. V čem jsou stejné, v čem se liší?
2) Jsou slogany na plakátech pravdivé?
3) Jak na tom byla ekonomika USA v porovnání s jinými zeměmi? Jak je na tom dnes?
4) Kde se s podobnými slogany můžete setkat dnes?
5) Co znamená heslo "There's no way like the American way"? Platí či používá se i dnes?
OBRAZ 3
1) Co na fotografii vidíte? Zkuste vyjmenovat vše, co je na obraze.
2) Co má tato a předchozí fotka společného?
3) Jakou souvislost má dění na ulici s plakáty zde?
4) O čem se nás snaží přesvědčit tyto plakáty?
5) Dělají to nějak jinak než plakát na předchozí fotce? Osvětlete rozdíly.
6) Jak se jmenuje náměstí, které vidíme?
7) Proč na Times Square stojí lidé s nápisem "Occupy Wall Street"? Co chtějí?
8) Jak souvisí "Occupy Wall Street" s naším tématem?
9) Srovnejte tehdejší a tuto hospodářskou krizi a reakce na ni.
TIPY NA DOMÁCÍ PRÁCI
Nechte studenty, aby na internetu našli současné plakáty podobné těm od NAM. Nechte je porovnat, v čem se liší, v čem fungují stejně.
Nechte studenty, ať vyhledají, jak vypadalo Times Square ve třicátých letech (už tehdy bylo plné neonových nápisů a plakátů). Pro porovnání mohou zkusit najít starou a současnou fotografii některého českého náměstí (ideálně takového, které sami znají). Co ovlivňuje množství nápisů a obrazů ve veřejném prostoru? Vnímáme pak takový prostor jinak?
Zdroj
1) Margaret Bourke-White: „World’s Highest Standard of Living,“ <http://life.time.com/behind-the-picture/the-american-way-photos-from-the-great-ohio-river-flood-of-1937/#1>, 1937.
2) NAM: „Industry Speaks to Millions“ (1937) in William L. Bird: „‚Better Living’: Advertising, Media and the New Vocabulary of Business Leadership, 1935-1955″ (1999), dostupné online: <https://books.google.cz/books?isbn=0810115859>, s. 47.
3) Stephanie Keith: „Occupy Wall Street sit-down protest in Times Square,“ <http://www.demotix.com/news/1219605/occupy-wall-street-sit-down-protest-times-square#media-1219589>, 2013.