Obrazy vlastiPublikoval Kamil Činátl
Autor a společenský kontext
Na konci 19. století se v českém prostředí rozšířily barvotiskové obrázky z národních dějin. Tvořily nejen ilustrační doprovod dějepisů pro široké čtenářské vrstvy (např. Obrázkové dějiny národa českého od Jana Dolenského z roku 1893), ale vycházely též samostatně na pohlednicích, plnily stránky časopisů jako byl Světozor nebo Zlatá Praha. Jedním z populárních autorů byl Josef Mathauser (1846-1917), který vytvořil rozsáhlý cyklus Obrázků z českých dějin. Z tohoto souboru pochází i kresba „Komenský se loučí s vlastí“, která zobrazuje jeden z klíčových okamžiků velkého vyprávění o dějinách českého národa: vynucený odchod českých nekatolíků do exilu po Bílé hoře. Ze současné kulturní paměti se tento výjev již vytratil.
Didaktitcký proces a cíle
Zapamatovat
Obrázek Josefa Mathausera odkazuje k několika dobovým skutečnostem. Můžeme jej využít jako ilustraci náboženského exilu po zavedení Obnoveného zřízení zemského v roce 1627, zároveň však též k dokreslení představ o minulosti, které sdílela česká národní společnost na přelomu 19. a 20. století. Ikonický materiál usnadní žákům, aby si zapamatovali jak zachycenou událost, tak vzpomínkové praktiky související s reprodukcemi obdobných obrázků z národních dějin. Díky srovnávací kompozici s dalším výjevem z Mathauserova cyklu (zachycuje příchod Čechů vedených praotcem do země zaslíbené) můžeme od zapamatování přikročit k rozvoji analytických dovedností. Žáci hledají podobnosti a rozdíly mezi jednotlivými obrázky. Předpokládáme, že analytické postřehy navodí otázky. Jak je možné, že jsou si dva časově natolik vzdálené výjevy z historie tak podobné? Co tato podobnost obou scén odráží? V návaznosti na tato zjištění a otázky směřuje učitel žáky k tomu, aby přemýšleli o tom, co se skrývá za touto podobností. Proč praotec Čech a Komenský vypadají téměř stejně? Zaměřuje pozornost žáků k pojetí vůdce, lidu a vlasti, jak je v obrazech zachyceno. Cílem cvičení je, aby žáci protozuměli tomu, že pohlednice zobrazují nejen události, ale že se pod povrchem skrývají i implicitní sdělení o vztahu k vlasti, o podřízenosti lidu vůdci, o cizincích.
Instrukce
Postup práce s obrazy
1) Ukážeme žákům obrázek Josefa Mathausera s úkolem, aby přesně určili, co zachycuje. Předpokládejme, že se vedle správného určení objeví i chybná, případně, že žáci nebudou vůbec schopni výjev identifikovat.
2) Vedeme žáky k detailní analýze obrazu. Každý žák (či skupina) určí tři detaily, které jsou podle něj důležité pro vyznění výjevu. Na základě tohoto vymezení se žák pokusí blíže charakterizovat atmosféru obrazu (co se na scéně odehrává? jedná se o radostný výjev? co dělají osoby na obrázku?). Odhalíme, co je na obrázku zachyceno.
3) Nabídneme žákům pro srovnání další obrázek Josefa Mathausera, zachycující praotce Čecha na Řípu. Žádáme, aby určili, co je na obrázku (předpokládáme snazší identifikaci scény). Žáci hledají rozdíly a podobnosti v obou výjevech.
4) Klademe žákům otázky, vedeme je k tomu, aby je na základě analýzy sami formulovaly. Proč se postavy praotce Čecha a Komenského podobají? Jaký je jejich vztah k ostatním postavám? Jak je v těchto výjevech zachycena vlast a co o ní tyto scény vypovídají?
5) Směřujeme žáky k tomu, aby porozuměli symbolickým významům, jež se skrývají v pozadí obou výjevů. Reflexi archetypální figurace obrazů můžeme vést až k toposu Mojžíše jako vůdce lidu Izraele a příchodu Izraelitů do země zaslíbené. Kromě postavy praotce Čecha a Komenského se do centra pozornosti dostává kulturní konstrukt vlasti a pojem hranice.
Otázky
1. Co vidíte na obrázku? Popište, co se v zachyceném výjevu odehrává. Pokuste se přesně určit, jakou událost obrázek ilustruje.
2. Určete tři detaily, které jsou klíčové pro význam zobrazené scény. Má výjev pozitivní, či negativní vyznění? Zdůvodněte.
3. Jaký vztah k vlasti scéna prozrazuje? V jakých představách zachycené postoje koření?
