Sociální kontext ukázky

Sociální a ekonomický vývoj českých měst se v pobělohorském období vyznačoval stagnací. Převládaly místní trhy orientující se na výměnu mezi městkým centrem a jeho vesnickým zázemím. Většina vesničanů se nacházela v závislém vztahu vůči vrchnostem, označovaném historiky jako nevolnictví či člověčenství. Závislost tak přesahlovala poddanské povinnosti vyplývající z držby gruntu, ale měla osobní povahu – vrchnost dávala svolení ke sňatkům a stěhování musela schválit. Správa panství byla v tomto období zcela byrokratizována, samotná vrchnost už téměř nepřicházela se svými poddanými/ nevolníky do styku. Města se dělila podle právního statusu na královská (včetně několika zvláštních kategorií) a poddanská, rozdíly mezi nimi se však v 17. století stíraly. Politický význam měst byl eliminován a jejich ekonomické aktivity se orientovaly na okolní vesnické zázemí. Především poddanská města a městečka mohla spíše profitovat ze zapojení do ekonomik jednotlivých panství. Tak tomu bylo i s městečkem Dobruška, které patřilo od třicátých let 17. století Collorado-Mansfeldům. 

---

Didaktický proces a jeho cíle

---

Instrukce

Ukázku můžeme využít jako ilustraci k sociálně-ekonomickým poměrům pobělohorského odbobí. Ukázka tematizuje:

1. Charakter trhu v rámci malého poddanského města v pobělohorském období: hraná scéna evokuje svět „malých struktur“ – lokální ráz ekonomické aktivity, kdy prodávající i kupující se navzájem znají a pojí je řada dalších mimoekonomických pout. Seznamujeme se se specifickou mentalitou spotřebitele, který nakupuje jen to nejnutnější a každý výdaj si dlouho rozmýšlí. Společně sdíleným ideálem prodejce i zákazníka je maximální soběstačnost.
2. Některé sociální kategorie v pobělohorském období: venkovan-rolník, měšťan-kupec, úředník-zaměstnanec vrchnosti. Kupec Věk umí německy a to ho zásadně odlišuje od venkovana, který u něj nakupuje. V rozhovoru je tematizována také další kategorie – úředníci vrchnostenské správy. Také ti jsou vzdělaní (umí německy), ale liší se od Věka – jsou úplatní a arogantní. Je zřejmé, že mají moc.
3. Právní postavení rolníků v pobělohorském období: Venkovan-kmotr upozorňuje na nutnost žádat o svolení k sňatku. Zároveň je zřejmé, že má prostředky, aby toto svolení dosáhl. Upozorňuje se tak na relativní zámožnost bohatých rolníků (sedláků) v druhé polovině 18. století.

Analýza začíná u témat, které lze na základě ukázky odpovědět: jaký byl sociálně-ekonomický rámec pobělohorského období? Jak se choval spotřebitel? Jaké povahy byl trh?

Analýzu můžeme rozšířit i k tématům, která jsou v ukázce pouze naznačená. Co je to za vrchnostenské úředníky, kteří mluví německy i česky, jsou úplatní a dávají svolení k sňatku? Proč vůbec někdo žádá o svolení k sňatku? Co je to vrchnost? Co je to poddanství? Důležitým cílem ukázky je nejen hledání odpovědí na tyto otázky, ale samotné kladení těchto otázek. Učitelovu výkladu (či prozrazení správných odpovědí) by měla jistě předcházet fáze hravého hledání (třeba i za pomoci učebnice či dalších zdrojů). Žáci mohou využít syntetický text z pera Josefa Petráně, který ve dvou odstavcích charakterizuje mobilitu venkovanů, tržní okruhy a vztahy mezi vesničany a měšťany (viz dokumenty ke stažení – 2. strana)

Nabízí se i další rozměr práce s ukázkou – srovnání situace spotřebitelů a prodejců v polovině 18. století s dneškem. Srovnání samo o sobě nutí žáka definovat výchozí situaci (dnešek) a zároveń i situaci v 18. století. Přepokladem srovnání je analýza a takto položená otázka může být jen záminkou k tomu, aby žák formuloval situaci nákupu v 18. století.

---

Otázky a tipy

1.Charakterizujte jednotlivé postavy zobrazené v ukázce
2. Charakterizujte další postavy, o nichž se v ukázce hovoří.
3. Popište o co jde v rozhovoru mezi prodávajícím a nakupujícím? Jak si vykládáte příběh o vdavkách venkovanovy dcery?
4. Srovnejte nakupování v 18. století s nakupováním dnes.
Tip: pracujte s analytickou tabulkou (viz dokument ke stažení), výsledky analýzy zaznamenávejte na tabuli pomocí myšlenkové mapy

---

Ukázka 1

---