Lenin a „jeho soudruzi“. Cenzura v minulosti a dnes.Publikoval Jakub Střelec
Analyzovat, diktatura, Fotografie, Gymnázium, komunismus, Moderní doba 1914-1945, modernizace, technologie
Společenský kontext
Během Říjnové revoluce roku 1917 se v Rusku dostala k moci bolševická strana v čele s Vladimírem Iljičem Leninem. Jedním z pilířů rodícího se sovětského režimu se stala cílená manipulace s informacemi.
První snímek zachycuje Leninovo vystoupení před vojáky, kteří se právě chystají odjet na polskou frontu. Projev se odehrál 5. května roku 1920 na Divadelním náměstí před budovou tzv. Velkého divadla v Moskvě. Na původní fotce, kterou pořídil fotograf G. P. Goldstein, se na improvizované tribuně nachází ještě další dvě významné osobnosti bolševického hnutí – Lev Davidovič Trockij a za ním Lev Kameněv.
Druhá fotografie je pak falzem, které pochází z pozdější doby. Na fotce oba zmínění muži chybí, neboť se stali oběťmi konkurečního boje ve straně, a tak bylo z propagandistických důvodů zapotřebí, aby byli ze slavné fotografie vymazáni. V roce 1927 byl Trockij vyloučen ze strany a o dva roky později vyhoštěn ze Sovětského Ruska. Kameněv byl po procesu v roce 1936 dokonce popraven. Snímky z Divadelního náměstí jsou zajímavé tím, že se jedná o jeden z prvních cenzurních zásahů tohoto typu. Je paradoxní, že původní fotografie stihla ve své době obletět celý svět a stala se mezinárodním symbolem revoluce. Poté co Trocký prohrál mocenský spor se Stalinem, se již více nepublikovala.
Třetí obrázek nabízíme jako aktualizaci tématu. Studenti si uvědomí, že obdobné cenzurní praktiky nezmizely ze světa se zánikem Sovětského svazu. Příklad současné cenzurní praxe může prohloubit zájem studentů o danou problematiku. Na podzim roku 2014 se v Hong Kongu odehrály protesty proti volební „reformě“ čínské vlády, jež měla za cíl více regulovat systém voleb v Hong Kongu. Bývalá britská kolonie těžce snášela čínské zásahy do politického systému (dle dohody předala Británie v roce 1997 Hong Kong Číně). Protestní hnutí za demokratické volby, původně založené studentskými organizacemi, se brzy rozrostlo. Jedním z nástrojů boje proti těmto protestům byla cenzura. Čínský státní aparát se snažil regulovat některé internetové stránky. Na snímku je zachyceno, jakým způsobem zasahoval stát do aplikace „Instagram“, aby oslabil mediální ohlas protestů v Hong Kongu.
Účelem není srovnávat jednotlivé cenzurní zásahy, které bychom mohli doložit i u jiných států, a tím klást často velmi nepřesná rovnítka mezi různými politickými systémy, ale upozornit žáky, že v lidských společnostech se vyskytuje určitý princip, jehož cílem je kontrola a úprava informací.
Didaktický proces a jeho cíle
Při práci s fotografiemi jde především o rozvoj dovedností, které souvisejí s kritickým odstupem od obrazu. Studenti se učí, jak analyzovat obrazový materiál. Snímky, které byly upraveny cenzurou, jsou didakticky mimořádně produktivní, neboť zasazují téma do srozumitelného kontextu a vzbuzují otázky. Proč byla fotografie upravena? Téma je zároveň vztaženo i na současnou dobu, ve které se cenzura vyskytuje často na internetu - jednom z hlavních zdrojů zpráv. Cvičení vede studenty k tomu, aby se zamysleli nad hodnověrností informací, které často nekriticky přijímají.
Instrukce
Projekce první fotografie z roku 1920. Na začátku učitel vysvětluje kontext doby a zasazuje fotografii do historických reálií. Využívá a aktivizuje přitom stávající znalosti studentů. Je možné využít dostupné informační zdroje k dohledání původu snímků (chytré telefony, notebooky).
Projekce upravené verze fotografie z roku 1920. Předchozí snímek je stále promítnutý na tabuli, případně jej mají studenti k dispozici ve formě pracovního listu. Učitel nechá studentům několik minut, aby mohli fotografie prozkoumat a porovnat. Mohou pracovat i ve skupinách. Následně podněcuje otázky, či je sám klade. Doporučujeme posloupnost otázek dle navrženého postupu.Začíná se otázkami popisného charakteru, následně se pokračuje k hlubšímu rozboru a na úplný závěr se kladou otázky související s obecnějšími vlastnostmi cenzury.
Nakonec by mělo dojít k aktualizaci celého tématu, proto se učitel ptá, zda existuje nějaká cenzura v současné době a jaký typ média pravděpodobně nejvíce reguluje. Po zodpovězení otázek promítne obrázek č. 3, u něhož je dobré vysvětlit konkrétní okolnosti (nepředpokládáme znalost situace v Číně a není úkolem rozebírat prostestní hnutí v Hong Kongu). Návazně začne klást další otázky podle instrukcí. Poslední snímek má především otevřít debatu nad současnými nástrahami mediální praxe. Diskuze se pak nemusí vést pouze v rovině „politické“ cenzury, ale některé otázky mohou směřovat i k jiným tématům jako např. náboženství.
Učitel či žáci mohou na internetu dohledávat další příklady cenzurní praxe. K nábožensky motivované cenzuře viz například:
Otázky a tipy
K srovnávací analýze fotografií řečnícího Lenina:
1) Popište, co vidíte na fotografii.
2) Kdo je muž, jenž řeční?
3) Porovnejte oba snímky. Vidíte nějaké rozdíly? Jestliže ano, jaké?
4) Proč došlo k vymazání obou mužů?
5) Vyznívá fotka po zásahu jinak?
6)Proč sovětský stát používal cenzurní praktiky?
7)Existuje cenzura i v současné společnosti?
8)Jaký typ média se v současné době cenzura snaží regulovat asi nejvíce?
K navazující aktualizaci (obrázek 3):
1)Co vidíte na obrázku?
2)Proč se čínský stát uchýlil k regulaci aplikace Instagram?
3)Jaké další internetové aplikace mohou být cílem regulace?
4)Myslíte si, že cenzura internetových zpráv ze strany státního aparátu má nějaký efekt?
5)V čem vidíte výhody a slabiny internetu jako potencionálního zdroje zpráv?
6)Myslíte si, že se stát k cenzuře uchyluje pouze z politických důvodů? Jaká jiná témata se mohou stát terčem cílené úpravy?
7)Může existovat nějaká cenzura, která je správná? Jestliže ano, jaká?
Další tipy:
Jako náhražka "nedokonalé" fotografie s Leninem byl utvořen obraz v duchu socialistického realismu, jehož autorem byl malíř I. Brodskyho. Výjev ukazuje stejnou událost, ale opět dle upravené verze. Příslušní vojáci si dělají poznámky z proslovu a jiní drží transparenty s komunistickými hesly. Obraz lze použít během hodiny k doplnění celé kompozice.
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lenin_and_soldiers_of_Red_Army_on_the_way_to_Poland_by_Isaak_Brodsky.jpg
Fotografie 1
Fotografie 2
Fotografie 3
Zdroj
Zdroje fotografií:
Lenin řeční (první verze): http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lenin_addresses_the_troops,_May_5,_1920_with_Trotsky_in_foreground..jpg
Lenin řeční (upravená verze):
http://oldtimewallpapers.com/en/celebrities/original_8167_Speech-Lenin.html
Fotograf Goldstein pořídil ze stejného místa dva záběry. Vzhledem k technologickému vývoji a postupujícímu času se tyto „ikonické“ fotografie upravovaly hned několikrát. Nejprve ve 30.letech, kdy byla odstraněna „závadná“ polovina fotografie, což změnilo celkovou kompozici scény. Kromě toho se též retušovaly „nevhodné“ postavy. K stému výročí Leninových narozenin v roce 1970 se reprodukuje fotografie, na níž jsou místo obou mužů vyobrazeny schůdky. Takto vyretušovaná fotografie se šířila až do období přestavby, kdy Michail Gorbačov uvolnil cenzuru.
Zdroj: http://de.wikipedia.org/wiki/Grigori_Petrowitsch_Goldstein
Čínská cenzura:
http://edition.cnn.com/2014/09/29/world/asia/china-censorship-hong-kong/
Literatura a další zdroje k tématu:
https://iconicphotos.wordpress.com/2009/05/24/lenin-speaks-to-the-troops/
KING, D.: The Commissar Vanishes: The Falsification of Photographs and Art in Stalin´s Russia, New York 1997.
Hofer, M., Swan, K. O.: Digital image manipulation: A compelling means to engage students in discussion of point of view and perspective, in: Contemporary Issues in Technology and Teacher Education, 2005, 5 (3/4), dostupné online: http://www.citejournal.org/vol5/iss3/socialstudies/article1.cfm
