Sociální kontext ukázky

Snímek Jan Hus byl prvním filmem z tzv. husitské trilogie režiséra Otakara Vávry, která v polovině 50. let zachytila na filmovém plátně marxistickou interpretaci husitství. Husitství sehrálo významnou úlohu v procesu marxistické konstrukce českých dějin, komunisté se programově hlásili k odkazu národního obrození a Palackého výkladu husitství, přičemž zdůrazňovali „revoluční“ rozměr českých dějin. Zdeněk Nejedlý jako přední komunistický ideolog sepsal těsně po válce text  „Komunisté – dědici velkých revolučních tradic českého národa“, ve kterém nazval Žižku komunistou, krále Zikmunda fašistou a Husův program „sociálním programem“ s dovětkem, že kdyby Hus žil, určitě by mu byla nejblíže komunistická strana. Podle Nejedlého měla Jiráskova próza suplovat neexistující marx-leninskou syntézu českých dějin, téma husitství bylo proto výrazně aktualizováno (srov. tzv. Jiráskovská akce, obnovení Betlémské kaple, dokončení památníku na Vítkově aj.).

Film byl vzhledem k masové návštěvnosti kin (pravidelné vysílání TV je zahájeno až v roce 1953) považován za nejúčinnější způsob propagandy. Ideologické oddělení ÚV KSČ mohlo využít zestátněného filmového průmyslu k dramatizované ilustraci předem daných tezí marxistického výkladu národních dějin. K úspěchu husitské trilogie přispěl i fakt, že pro ni byl uvolněn tehdy ještě vzácný barevný filmový materiál, součástí filmu jsou monumentální davové scény a do hlavních rolí byli dosazeni populární herci (Zdeněk Štěpánek ve dvojroli Husa a Žižky, Karel Höger jako Zikmund).

 Hus je ve filmu zbaven duchovního rozměru, namísto intelektuála, akademického hodnostáře a kněze pozorujeme Husa jako lidového kazatele, ikonu boje proti hierarchii katolické církve, šlechtě a sociální nerovnosti ve středověké společnosti. Do úst jsou mu vložena jiná poslední slova před smrtí, která dokládají proměnu významu jeho odkazu. Jan Hus společně s Janem Žižkou ve filmu reprezentují celou společenskou třídu. Kontrastním způsobem jsou démonizování příslušníci nepokrokových společenských tříd (šlechta a duchovenstvo). Scénografové využili k vizualizaci postav i některých událostí zažité obrazy husitství zprostředkované malbou a kresbou Mikuláše Alše nebo Václava Brožíka.

Patetické zobrazení historických dějů a schematizace postav (Hus ani Žižka neprožívají vnitřní rozpory, jsou si vědomí své dějinné role, chování postav ve filmu je předurčeno jejich třídním původem) byly typické pro všechny reprezentace husitství 50. let. Ve filmu byly narušeny až v roce 1963 ve snímku Františka Vláčila Spanilá jízda.

---

Didaktický proces a jeho cíle

---

Instrukce

1. ilustrace – obraz je schopný vázat historickou faktografii

V nejjednodušší úrovni lze scénu využít jako pouhou ilustraci historické události (vhodné při výkladu husitství na ZŠ). Ukázka vzbudí zájem, podbarví výklad učitele, a tím prohloubí trvanlivost (retenci) prezentovaných znalostí. Mladší žáci budou ukázku patrně vnímat jako pravdivý obraz skutečnosti. Dalším krokem by mělo být její doplnění kritickým komentářem.

2. analýza a interpretace – ideologicky motivované zkreslení historické události

K tomuto obrazu se lze vrátit ve vyšších ročnících a problematizovat samotný způsob zobrazení historické události (nejlépe při výkladu o poválečném Československu). Filmy Vávrovy trilogie jsou ideálním materiálem, na kterém lze ilustrovat snahu o politickou aktualizaci historického tématu.

Analýza a interpretace ideologicky motivovaného zkreslení představuje přidanou hodnotu ukázky, která vypovídá jednak o zobrazovaném a dále o době svého vzniku. Taková reflexe nemusí skončit dílčí analýzou jednoho filmového obrazu, ale může vést k obecnější reflexi ideologicky motivované manipulace pohledu na člověka a společnost. Analýza přesvědčovacích strategií hojně používaných ve filmech z doby socialismu rozvíjí u žáků schopnost kritického myšlení a zvyšuje jejich odolnost vůči manipulativním strategiím a účelovým simplifikacím minulosti v dnešní době.

S žáky je třeba se ptát, jakým způsobem jsou zobrazovány jednotlivé postavy (nebo celé společenské skupiny) a jaké politické představy, skupiny a cíle tato zkreslení odráží a podporují.

---

Otázky a tipy

1. Jakou událost ukázka zobrazuje? Co o ní víte z dřívějších hodin dějepisu nebo vlastivědy?
2. Jaké postavy či skupiny jsou zobrazeny v ukázce?
3. Dokážete popsat jejich shodné rysy?
4. Které z nich jsou prezentovány pozitivně a které naopak vyvolávají odpor? Jaký pro to byl důvod?
5. Vyhledejte, co říkal Jan Hus před svou smrtí a srovnejte své zjištění s filmovou ukázkou?
6. Proč změnili scénárista a režisér poslední slova Jana Husa?
7. Proč se námětem velkofilmu v polovině 50. let stalo právě husitství?

---

Ukázka 1

---